Jdi na obsah Jdi na menu
 


ObrazekPadesátá léta minulého století byla pro Maserati obdobím úspěchů na závodních tratích, které vyvrcholily získáním titulů mistrů světa v letech 1954 (společně s Mercedesem) a v roce 1957. Na legendárním modelu Maserati 250F tehdy jezdil a vítězil pětinásobný mistr světa Juan Manuel Fangio. S tímto vozem také získal svůj poslední titul. Poté Maserati změnilo výrobu závodních automobilů na malosériovou výrobu automobilů typu Gran Turismo. Začala s luxusními kupé 3500 GT (1957), 5000 GT (1959) a Sebring (1961). Bohatý arabský princ Karim Aga Khan si tehdy objednal speciální vůz Maserati 5000 WP s karoserií, kterou navrhl Pietro Frua. Tento vůz se stal pro Maserati Obrazekinspirací k vývoji luxusního čtyřdveřového sedanu Quattroporte. Maserati Quattroporte I. řady bylo poprvé představeno na Turínském Motor Show v roce 1963 jako ,,Veture Berlina 4 Porte“.Tímto vozem Maserati ukázalo světu na dalších bezmála 50 let směr, kterým se budou tyto vozy ubírat – výkonné motory o minimálním objemu 4 l, osmiválce o minimálním výkonu 260 k s délkou karosérie přesahující hranici pěti metrů.Pouze II.řada Quattroporte z let 1976 – 1978 a ,,malé“ Quattroporte IV. nesplňovalo tento firemní standard a v některých parametrech vybočilo z řady - výkonech (210 k), motorech (šestiválce) a rozměrech.

Design Quattroporte I.řady pocházel ze Studio Tecnico Pietra Frua. Toto designérské studio mělo na svědomí také Quattroporte Frua z roku 1974. Poté do řady Quattroport vstupují další výhradně italské designérské ateliéry - Italdesign, Bertone a Pininfarina.

První řada Quattroporte se vyráběla v letech 1964-1970 a hned ve dvou typech - Tipo AM 107 a Tipo AM 107/A.

 

ObrazekTipo AM 107 se vyrábělo v letech 1964-1965. Osmiválcový motor vycházel o objemu 4.2 l a pocházel z Maserati 450 S.Tento model uvedl charakteristické znaky dalších ,,velkých“ Quattroporte – stylizovaný znak na zadním střešním sloupku a název Quattroporte na předním panelu přístrojové desky.

Vůz s továrním označením Tipo 107 dostal pod kapotu vidlicový osmiválec se čtyřmi vačkovými hřídeli v hlavách válců a objemem 4136 cm3, dosahujícím maximální výkon 191 kW (260 k) při 5200/min. Přívod paliva do motoru zajišťovaly čtyři spádové dvojité karburátory Weber. Síla motoru se přenášela na zadní kola prostřednictvím pětistupňové plně synchronizované Obrazekmanuální převodovky ZF nebo třístupňové automatické převodovky. Udávala se maximální rychlost 230 km/h a průměrná spotřeba paliva 19 l/100 km. AM107 mělo polosamonosnou karoserii spojenou s plošinovým rámem. Motor a závěsy předních kol byly zakotveny v prostorovém rámu z uzavřených profilů. Přední kola měla nezávislé zavěšení na příčných lichoběžnících a pérování vinutými pružinami. Zadní tuhá náprava byla zavěšena na podélných poloeliptických listových perech s vinutými pružinami a trubkovou nápravou typu De Dion - kombinace mezi tuhou nápravou a nezávislým zavěšením kol, kde diferenciál je pevně ukotvený ke karoserii. Kotoučové brzdy byly hned vedle diferenciálu. Zajímavostí tohoto auta byly dvě nádrže umístěné v zadních blatnících, které se přepínaly pomocí přepínače umístěného na palubní desce.

qp-030a.jpg

Karoserie Frua s rozvorem 2750 mm a délkou rovných 5 metrů měla klidné, vyvážené tvary vpředu s typickou maskou chladiče ozdobenou trojzubcem. Obdélníkové jódové světlomety byly zasazeny v chromovaných rámečcích. Hladké boky vozu byly shora orámovány velkými okny dveří a dole chromovanou lištou. Luxusní charakter vozu podtrhovala klimatizace a interiér potažený kůží Conolly.

Technická specifikace

Motor:  uložený vpředu, V8 90°
Vrtání: 88 x 85 mm
Objem motoru:  4136 ccm
Kompresní poměr: 8 : 5 : 1
Výkon: 260 k/5500 ot/min.
Převodovka:  5ti stupňová manuální
Pneumatiky, rozměry:  přední  i zadní 205 x 15
Hmotnost:  1 810 kg
Rozměry:  délka 5000, šířka 1720, výška 1360 mm

Maximální rychlost:  230 km/hod.  

Zrychlení z 0 na 100 km/hod.: 8.6 s

Počet vyrobených kusů: 260

Cena vozu se ve své době pohybovala kolem 3 360 Eur. 

 ObrazekTipo AM 107/A Nástupce AM 107/A vyráběný v letech 1966 - 1970 se lišil od svého předchůdce některými designerskými detaily – přední maskou se zdvojenými světly, ale především zvýšeným výkonem motoru na 290 k, lepšími dynamickými vlastnostmi a kuriozitou - dvěma palivovými nádržemi.

Technická specifikace 

Motor:  uložený vpředu, V8 90°
Vrtání: 93,9 x 85 mm
Objem motoru:  4 719 ccm
Kompresní poměr: 8 : 5 : 1
Výkon: 290 k/5500 ot/min.
Převodovka:  5 ti stupňová manuální
Pneumatiky, rozměry:  přední  i zadní 205 x 15

ObrazekHmotnost:  1 860 kg

Rozměry:  délka 5000, šířka 1720, výška 1360 mm Maximální rychlost:  240 km/hod.

Zrychlení z 0 na 100 km/hod.: 7 s

Počet vyrobených kusů: 510

Cena tohoto vozu se v té době pohybovala kolem 3 360 Eur.  

 

Tuto nejrychlejší limuzínu 60.let vlastnili známe celebrity a politici, například Marcello Mastroiani, Anthony Quinn, Monacký kníže Rainier. Ale také někdejší neomezený ruský vládce Leonid Brežněv, který obdržel tuto limuzínu darem v roce 1968 v Moskvě od delegace italských komunistů. Značku Maserati si Brežněv si oblíbil natolik, že si nechal poslat také kupé Citroën SM, které poháněl maseratí šestiválec.